Language/Mandarin-chinese/Vocabulary/Numbers/cs
Vítejte na této čínské lekci pro začátečníky a středně pokročilé.
Dnes se naučíte, jak počítat a vyslovovat čísla v čínštině.
Počkejte rukama od 1 do 10 v čínštině[edit | edit source]
Chcete-li začít tuto lekci, zjistěte, jak počítat pomocí rukou.
Podívejte se na obrázek níže:
Vyjádřete čísla z 0 na 10 v čínštině[edit | edit source]
Sledujte toto video a dozvíte se, jak vyslovovat čísla od 0 do 10.
Věnujte pozornost výslovnosti tónů. Je to velmi důležité.
Napište čísla od 0 do 10 v čínštině[edit | edit source]
Je celkem snadné počítat od 0 do 10 v čínštině, kromě psaní nula: 零 líng .
Nula může být také napsána 〇 která je jednodušší, ale méně tradiční.
V čínštině často používáme arabské číslice. Musíte však také znát čínské údaje, které se běžně používají.
Čísla | čínština | Pinyin |
---|---|---|
0 | 零 / 〇 | líng |
1 | 一 / 幺 | yī , yí , yì / yāo |
2 | 二 / 两 | èr / liǎng |
3 | 三 | sān |
4 | 四 | sì |
5 | 五 | wǔ |
6 | 六 | liù |
7 | 七 | qī |
8 | 八 | bā |
9 | 九 | jiǔ |
10 | 十 | shí |
Napište čísla po 10 v čínštině[edit | edit source]
Po 10 je výsledek zcela logický:
- 11 十一
- 12 十二
- 13 十三
...
- 19 十九
Pak:
- 20 二十
- 21 二十一
- 22 二十二
atd.
Je to velmi snadné a není nic zvláštního kromě toho, že bychom neměli přidávat "jeden" z 10 na 19: Nepište: " 一 十, 一 十一 " atd.
Napište velká čísla do čínštiny[edit | edit source]
Zde je návod jak psát velká čísla:
Čísla | čínština | pinyin |
---|---|---|
100 | 一百 | yī bǎi |
200 | 二百 | èr bǎi |
1.000 | 一千 | yī qiān |
3.000 | 三千 | sān qiān |
9.999 | 九千九百九十九 | jiǔ qiān jiǔ bǎi jiǔ shí jiǔ |
10.000 | 一万 | yī wàn |
40.000 | 四万 | sì wàn |
100.000 (10 x 10.000) | 十万 | shí wàn |
500.000 | 五十万 | wǔ shí wàn |
1.000.000 (100 x 10.000) | 一百万 | yī bǎi wàn |
6.000.000 | 六百万 | liù bǎi wàn |
10.000.000 (1.000 x 10.000) | 一千万 | yī qiān wàn |
70.000.000 | 七千万 | qī qiān wàn |
100.000.000 | 一亿 | yī yì |
800.000.000 | 八亿 | bā yì |
1.000.000.000 (10 x 100.000.000) | 十亿 | shí yì |
Napište datum do čínštiny[edit | edit source]
Datum je sestaveno od nejobecnějších po nejpřesnější:
Year + month + day of the month + day of the week
Rok se koncentruje číslicemi před slovem "rok" 年 nián :
2012 je tedy napsáno 二零一二年 èr líng yí èr nián .
Takže říkáme "rok dva, nula, jedna, dvě." Nesmíme říci dva tisíce, atd.
Měsíce jsou sestaveny uvedením čísla nebo čísla (10, 11, 12) před slovo "měsíc" 月 yuè :
- Leden: 一月 yí yuè (všimněte si změny tónu yí, viz fonetika)
- Únor: 二月 èr yuè
- Březen: 三月 sān yuè
...
- Říjen: 十月 shí yuè
- Listopad: 十一月 shí yí yuè
- Prosinec: 十二月 shí èr yuè
Pouze rok je vytvořen uvedením čísel.
Duben 1998 je tedy: 一 九九 八年 四月 .
Den v měsíci je vytvořen uvedením čísla nebo čísla před slovo "den" 日 rì .
Pozorujte slovo 天 tiān , "den" označuje dobu trvání (např. V termínu "tři dny dovolené").
- První den měsíce bude řečeno: 一日 yí rì ,
- Druhý 二 日 èr rì ,
- Třicátý 三十 日 sān shí rì ,
- Třicátý první 三十 一日 sān shí yí rì , atd.
21.prosince 2012 je napsáno: 二零 一 二年 十二月 二十 一日 (2012 Nián 12 yuè 21 rì) .
V čínštině se slovo týden nazývá 星期 xīngqī (doslovně "období hvězd"). Den v týdnu je vybudován přidáním čísla po slově week week:
- Pondělí 星期一 xīngqī yī
- Úterý 星期二 xīngqī èr
- Středa 星期三 xīngqī sān
- Čtvrtek 星期四 xīngqī sì
- Pátek 星期五 xīngqī wǔ
- Sobota 星期六 xīngqī liù
Slovo "neděle" je zvláštní a je buď 星期天 xīngqī tiān (den nebe) nebo 星期日 xīngqī rì (den slunce).
Požádejte o datum v čínštině[edit | edit source]
Chcete-li požádat o datum, jsou možné dvě otázky:
- 今天 的 日期 是 什么? Jīntiān de rìqī shì shénme?
nebo
- 今天 几 月 几 日? Jīntiān jǐ yuè jǐ rì? (pro krátký formulář)
- 今天 几年 几 月 几 日 星期 星期 几? Jīntiān jǐ nián jǐ yuè jǐ rì xīngqī jǐ? (pro dlouhý formulář)
Chcete-li požádat o datum výročí, řekneme:
- 你的生日是几月几日? Nǐ de shēngrì shì jǐ yuè jǐ rì ?
A odpověď:
- 我的生日是三月二十一日。 Wǒ de shēngrì shì sān yuè èrshíyí rì.
Moje narozeniny jsou 21. března.
Který kalendář se používá v Číně?[edit | edit source]
Čínský kalendář je měsíční kalendář.
Je stále velmi používán pro tradiční oslavy a narozeniny.
Pro práci a správu se používá tzv. "Solární kalendář".
"Kolik je Vám let?" v čínštině[edit | edit source]
- 你 多大? Nǐ duō dà?
Kolik je Vám let?
Adjektivní sloveso 大
dà lze přeložit jako "být velký" ve smyslu velikosti a věku.
- 中国 很大 Zhōngguó Hěn dà
Čína je velmi velká.
V čínštině může být slovo 多
duō přeloženo také jako "kolik?" když je před slovem.
Toto použití slovesa 多 umožňuje dělat otázky, které se těžko přeloží do jiného jazyka, ale které existují v čínštině:
- 她 多 美?
Kolik je hezká?
- 他 多 好?
Kolik je hezké?
Odpověď na otázku je postavena bez slovesa slovem 岁
(suì) :
Subject + number + 岁 (suì) .
Příklad:
- 我 十七 岁. Wǒ shíqī suì.
Mám 17 let
Když mluvíme s dítětem, můžeme použít tázací slovo "kolik?" 几岁
jǐ suì :
- 你 几岁? Nǐ jǐ suì?
Kolik je Vám let?
Ve skutečnosti se použije 几岁
pokud je odezva odhadována na méně než 10 let (přibližně).
Pro odpověď starší 10 let použijte 多大
.
Jak vyslovit roky a telefonní čísla v čínštině[edit | edit source]
Při vyslovení telefonního čísla nebo roku se musí provést číslice číslicí.
Při vyslovování telefonních čísel například Číňané často " 一 " nahrazují slovy " 幺 <yāo> ". Protože v těchto případech se nepoužívají zvukové změny 一, jeho výslovnost je podobná 七 .
Rok 2014 je " 二〇一四(年) ‹ èr líng yī sì (nián) ›" and not " 二千〇一十四 ".
Prameny[edit | edit source]
http://www.chine-culture.com/chinois/cours-de-chinois-5-grammaire.php
https://chine.in/mandarin/methode/index.php?lecon=6