Language/Serbian/Grammar/Verbs:-Participles/cs

From Polyglot Club WIKI
< Language‎ | Serbian‎ | Grammar‎ | Verbs:-Participles
Revision as of 19:36, 16 August 2024 by Maintenance script (talk | contribs) (Quick edit)
(diff) ← Older revision | Latest revision (diff) | Newer revision → (diff)
Jump to navigation Jump to search
Rate this lesson:
0.00
(0 votes)


Serbian-Language-PolyglotClub.png
Srbština Gramatika0 do A1 kurzuSlovesa: Příčestí

Úvod[edit | edit source]

Příčestí představuje fascinující část slovesa, která nám pomáhá lépe porozumět a vyjádřit akce v srbštině. V této lekci se zaměříme na to, co příčestí je, jak se tvoří a jak je používáme ve větách. Učení příčestí je důležité, protože nám umožňuje vyjádřit složité myšlenky a popsat akce s větší přesností. Příčestí se v srbštině používá jak v minulém, tak v budoucím čase, což je klíčové pro správné porozumění a komunikaci.

V naší lekci se budeme řídit následující strukturou:

1. Co jsou to příčestí?

2. Tvorba příčestí v srbštině

3. Použití příčestí ve větách

4. Příklady příčestí

5. Cvičení a úkoly pro studenty

Co jsou to příčestí?[edit | edit source]

Příčestí (srbsky: "particip") je speciální forma slovesa, která se používá k popisu činnosti nebo stavu. V srbštině rozlišujeme dva hlavní typy příčestí:

  • Příčestí činné: Vyjadřuje aktivity, které jsou prováděny, například "čtoucí" (ten, kdo čte).
  • Příčestí trpné: Vyjadřuje stavy nebo akce, které jsou vykonávány na subjektu, například "čtený" (ten, kdo je čten).

Tvorba příčestí v srbštině[edit | edit source]

Tvorba příčestí v srbštině se řídí několika pravidly. Teď si je podrobněji představíme:

Příčestí činné[edit | edit source]

Příčestí činné se vytváří přidáním přípony k infinitivu slovesa. Tato přípona závisí na tom, zda je sloveso dokonavé nebo nedokonavé.

  • Dokonavá slovesa: Příčestí činné se tvoří přidáním přípony -o na konci slova.
  • Nedokonavá slovesa: Příčestí činné se tvoří přidáním přípony -u na konci slova.

|{ | class="wikitable"

! Slovesa !! Typ !! Příčestí činné !! Překlad

|-

| čitati || nedokonavé || čitajući || čtoucí

|-

| napisati || dokonavé || napisavši || napsavší

|}

Příčestí trpné[edit | edit source]

Příčestí trpné se tvoří od příčestí činného přidáním přípony -n nebo -t, v závislosti na druhu slovesa:

  • Příčestí trpné od nedokonavých sloves: obvykle končí na -n.
  • Příčestí trpné od dokonavých sloves: obvykle končí na -t.

|{ | class="wikitable"

! Slovesa !! Typ !! Příčestí trpné !! Překlad

|-

| čitati || nedokonavé || čitan || čtený

|-

| napisati || dokonavé || napisan || napsaný

|}

Použití příčestí ve větách[edit | edit source]

Příčestí se v srbštině používá k obohacení vět a k vyjádření složitějších myšlenek. Často se používají v kombinaci s pomocnými slovesy, aby vytvořily složené časy nebo pasivní konstrukce. Například:

  • Příčestí činné: "Čitajući knjigu, učim se." (Čtoucí knihu, učím se.)
  • Příčestí trpné: "Knjiga je čitana." (Kniha je čtena.)

Příklady příčestí[edit | edit source]

Podívejme se na 20 příkladů, které ilustrují použití příčestí v různých kontextech.

|{ | class="wikitable"

! Srbsky !! Výslovnost !! Český překlad

|-

| Čitajući knjigu, učim se. || Čitajući knjigu, učim se. || Čtoucí knihu, učím se.

|-

| Pisan je u dnevniku. || Pisan je u dnevniku. || Je napsáno v deníku.

|-

| Gledajući film, zaspao sam. || Gledajući film, zaspao sam. || Dívajíc se na film, usnul jsem.

|-

| Svi su bili pozvani. || Svi su bili pozvani. || Všichni byli pozváni.

|-

| Pevajući pesmu, razveselio je sve. || Pevajući pesmu, razveselio je sve. || Zpívající píseň, rozveselil všechny.

|-

| Učeći srpski, postajem bolji. || Učeći srpski, postajem bolji. || Učící se srbsky, stávám se lepším.

|-

| Knjiga je napisana. || Knjiga je napisana. || Kniha je napsaná.

|-

| Saznavši novosti, bio je uzbuđen. || Saznavši novosti, bio je uzbuđen. || Zjistivši novinky, byl vzrušen.

|-

| Čekajući autobus, razmišljao je. || Čekajući autobus, razmišljao je. || Čekajíc autobus, přemýšlel.

|-

| Stari prijatelj se vraća. || Stari prijatelj se vraća. || Starý přítel se vrací.

|-

| Pripremajući večeru, razmišljala je o svemu. || Pripremajući večeru, razmišljala je o svemu. || Připravujíc veče, přemýšlela o všem.

|-

| Razgovarajući sa prijateljima, naučio je mnogo. || Razgovarajući sa prijateljima, naučio je mnogo. || Mluvíc s přáteli, naučil se hodně.

|-

| Odlazeći, pozdravio je sve. || Odlazeći, pozdravio je sve. || Odcházejíc, pozdravil všechny.

|-

| Vraćajući se, setio se prošlosti. || Vraćajući se, setio se prošlosti. || Vracujíc se, vzpomněl si na minulost.

|-

| Čuvajući tajnu, bio je srećan. || Čuvajući tajnu, bio je srećan. || Chovajíc tajemství, byl šťastný.

|-

| Učeći nove reči, postajem samouvereniji. || Učeći nove reči, postajem samouvereniji. || Učíc nová slova, stávám se sebevědomějším.

|-

| Osećajući sreću, pevao je. || Osećajući sreću, pevao je. || Cítíc štěstí, zpíval.

|-

| Odlazeći iz kancelarije, pozdravio je kolege. || Odlazeći iz kancelarije, pozdravio je kolege. || Odcházejíc z kanceláře, pozdravil kolegy.

|-

| Pripremajući se za ispit, učila je jako dugo. || Pripremajući se za ispit, učila je jako dugo. || Připravujíc se na zkoušku, studovala dlouho.

|-

| Razmišljajući o životu, pronašao je rešenje. || Razmišljajući o životu, pronašao je rešenje. || Přemýšlejíc o životě, našel řešení.

|-

| Smejuci se, uživao je u trenutku. || Smejuci se, uživao je u trenutku. || Smějíc se, užíval si okamžik.

|}

Cvičení a úkoly pro studenty[edit | edit source]

Nyní, když jsme prozkoumali příčestí, je čas na praktické cvičení. Zde je 10 cvičení, která vám pomohou upevnit to, co jste se naučili.

Cvičení 1: Tvorba příčestí[edit | edit source]

1. Vytvořte příčestí činné pro následující slovesa:

  • govoriti (mluvit)
  • videti (vidět)
  • raditi (pracovat)

Cvičení 2: Identifikace příčestí[edit | edit source]

2. Najděte příčestí v následující větě: "Pisajući knjigu, učim se o srpskom jeziku."

Cvičení 3: Použití příčestí trpného[edit | edit source]

3. Převést následující věty do pasivní formy:

  • "Napisao je pismo."
  • "Čitao je knjigu."

Cvičení 4: Doplnění vět[edit | edit source]

4. Doplněte věty příčestími:

  • "____________ (čitati) knjigu, naučio sam mnogo."
  • "Knjiga je ____________ (napisati)."

Cvičení 5: Překlad vět[edit | edit source]

5. Přeložte následující věty do srbštiny:

  • "Zpívající píseň, rozveselil všechny."
  • "Kniha je napsaná."

Cvičení 6: Tvorba vět s příčestími[edit | edit source]

6. Vytvořte věty s použitím následujících příčestí činných:

  • učiti (učit)
  • putovati (cestovat)
  • pevati (zpívat)

Cvičení 7: Převod do příčestí trpného[edit | edit source]

7. Převést následující slovesné tvary do příčestí trpného:

  • "Čitao je." (číst)
  • "Napisao je." (napsat)

Cvičení 8: Příčestí ve větách[edit | edit source]

8. Určete, zda jsou příčestí v následujících větách činná nebo trpná:

  • "Knjiga je čitana."
  • "Učeći srpski, postajem bolji."

Cvičení 9: Vytváření příčestí[edit | edit source]

9. Vytvořte příčestí trpné pro následující slovesa:

  • raditi (pracovat)
  • učiti (učit)
  • gledati (dívat se)

Cvičení 10: Krátký esej[edit | edit source]

10. Napište krátký esej (5-7 vět) o tom, jak se učíte nový jazyk, a použijte alespoň 3 příčestí.

Řešení a vysvětlení cvičení[edit | edit source]

1. Čitajući, Govoreći, Videći, Radivši.

2. Příčestí: "Pisajući".

3. "Pismo je napisano." a "Knjiga je čitana."

4. "Čitajući knjigu, naučio sam mnogo." a "Knjiga je napisana."

5. "Pevajući pesmu, razveselio je sve." a "Knjiga je napisana."

6. Například: "Učeći novu lekciju, učim se." "Putujući po Srbiji, upoznajem ljude." "Pevajući pesmu, uživam."

7. "Čitan" a "Napisano".

8. "Trpná", "Činná".

9. "Radjen", "Učen", "Gledan".

10. Vzory esejů by se měly lišit, ale měly by obsahovat příčestí v souladu s učením a pokrokem ve studiu jazyka.


Další lekce[edit | edit source]


Contributors

Maintenance script


Create a new Lesson