Language/Serbian/Grammar/Verbs:-Participles/cs





































Úvod[edit | edit source]
Příčestí představuje fascinující část slovesa, která nám pomáhá lépe porozumět a vyjádřit akce v srbštině. V této lekci se zaměříme na to, co příčestí je, jak se tvoří a jak je používáme ve větách. Učení příčestí je důležité, protože nám umožňuje vyjádřit složité myšlenky a popsat akce s větší přesností. Příčestí se v srbštině používá jak v minulém, tak v budoucím čase, což je klíčové pro správné porozumění a komunikaci.
V naší lekci se budeme řídit následující strukturou:
1. Co jsou to příčestí?
2. Tvorba příčestí v srbštině
3. Použití příčestí ve větách
4. Příklady příčestí
5. Cvičení a úkoly pro studenty
Co jsou to příčestí?[edit | edit source]
Příčestí (srbsky: "particip") je speciální forma slovesa, která se používá k popisu činnosti nebo stavu. V srbštině rozlišujeme dva hlavní typy příčestí:
- Příčestí činné: Vyjadřuje aktivity, které jsou prováděny, například "čtoucí" (ten, kdo čte).
- Příčestí trpné: Vyjadřuje stavy nebo akce, které jsou vykonávány na subjektu, například "čtený" (ten, kdo je čten).
Tvorba příčestí v srbštině[edit | edit source]
Tvorba příčestí v srbštině se řídí několika pravidly. Teď si je podrobněji představíme:
Příčestí činné[edit | edit source]
Příčestí činné se vytváří přidáním přípony k infinitivu slovesa. Tato přípona závisí na tom, zda je sloveso dokonavé nebo nedokonavé.
- Dokonavá slovesa: Příčestí činné se tvoří přidáním přípony -o na konci slova.
- Nedokonavá slovesa: Příčestí činné se tvoří přidáním přípony -u na konci slova.
|{ | class="wikitable"
! Slovesa !! Typ !! Příčestí činné !! Překlad
|-
| čitati || nedokonavé || čitajući || čtoucí
|-
| napisati || dokonavé || napisavši || napsavší
|}
Příčestí trpné[edit | edit source]
Příčestí trpné se tvoří od příčestí činného přidáním přípony -n nebo -t, v závislosti na druhu slovesa:
- Příčestí trpné od nedokonavých sloves: obvykle končí na -n.
- Příčestí trpné od dokonavých sloves: obvykle končí na -t.
|{ | class="wikitable"
! Slovesa !! Typ !! Příčestí trpné !! Překlad
|-
| čitati || nedokonavé || čitan || čtený
|-
| napisati || dokonavé || napisan || napsaný
|}
Použití příčestí ve větách[edit | edit source]
Příčestí se v srbštině používá k obohacení vět a k vyjádření složitějších myšlenek. Často se používají v kombinaci s pomocnými slovesy, aby vytvořily složené časy nebo pasivní konstrukce. Například:
- Příčestí činné: "Čitajući knjigu, učim se." (Čtoucí knihu, učím se.)
- Příčestí trpné: "Knjiga je čitana." (Kniha je čtena.)
Příklady příčestí[edit | edit source]
Podívejme se na 20 příkladů, které ilustrují použití příčestí v různých kontextech.
|{ | class="wikitable"
! Srbsky !! Výslovnost !! Český překlad
|-
| Čitajući knjigu, učim se. || Čitajući knjigu, učim se. || Čtoucí knihu, učím se.
|-
| Pisan je u dnevniku. || Pisan je u dnevniku. || Je napsáno v deníku.
|-
| Gledajući film, zaspao sam. || Gledajući film, zaspao sam. || Dívajíc se na film, usnul jsem.
|-
| Svi su bili pozvani. || Svi su bili pozvani. || Všichni byli pozváni.
|-
| Pevajući pesmu, razveselio je sve. || Pevajući pesmu, razveselio je sve. || Zpívající píseň, rozveselil všechny.
|-
| Učeći srpski, postajem bolji. || Učeći srpski, postajem bolji. || Učící se srbsky, stávám se lepším.
|-
| Knjiga je napisana. || Knjiga je napisana. || Kniha je napsaná.
|-
| Saznavši novosti, bio je uzbuđen. || Saznavši novosti, bio je uzbuđen. || Zjistivši novinky, byl vzrušen.
|-
| Čekajući autobus, razmišljao je. || Čekajući autobus, razmišljao je. || Čekajíc autobus, přemýšlel.
|-
| Stari prijatelj se vraća. || Stari prijatelj se vraća. || Starý přítel se vrací.
|-
| Pripremajući večeru, razmišljala je o svemu. || Pripremajući večeru, razmišljala je o svemu. || Připravujíc veče, přemýšlela o všem.
|-
| Razgovarajući sa prijateljima, naučio je mnogo. || Razgovarajući sa prijateljima, naučio je mnogo. || Mluvíc s přáteli, naučil se hodně.
|-
| Odlazeći, pozdravio je sve. || Odlazeći, pozdravio je sve. || Odcházejíc, pozdravil všechny.
|-
| Vraćajući se, setio se prošlosti. || Vraćajući se, setio se prošlosti. || Vracujíc se, vzpomněl si na minulost.
|-
| Čuvajući tajnu, bio je srećan. || Čuvajući tajnu, bio je srećan. || Chovajíc tajemství, byl šťastný.
|-
| Učeći nove reči, postajem samouvereniji. || Učeći nove reči, postajem samouvereniji. || Učíc nová slova, stávám se sebevědomějším.
|-
| Osećajući sreću, pevao je. || Osećajući sreću, pevao je. || Cítíc štěstí, zpíval.
|-
| Odlazeći iz kancelarije, pozdravio je kolege. || Odlazeći iz kancelarije, pozdravio je kolege. || Odcházejíc z kanceláře, pozdravil kolegy.
|-
| Pripremajući se za ispit, učila je jako dugo. || Pripremajući se za ispit, učila je jako dugo. || Připravujíc se na zkoušku, studovala dlouho.
|-
| Razmišljajući o životu, pronašao je rešenje. || Razmišljajući o životu, pronašao je rešenje. || Přemýšlejíc o životě, našel řešení.
|-
| Smejuci se, uživao je u trenutku. || Smejuci se, uživao je u trenutku. || Smějíc se, užíval si okamžik.
|}
Cvičení a úkoly pro studenty[edit | edit source]
Nyní, když jsme prozkoumali příčestí, je čas na praktické cvičení. Zde je 10 cvičení, která vám pomohou upevnit to, co jste se naučili.
Cvičení 1: Tvorba příčestí[edit | edit source]
1. Vytvořte příčestí činné pro následující slovesa:
- govoriti (mluvit)
- videti (vidět)
- raditi (pracovat)
Cvičení 2: Identifikace příčestí[edit | edit source]
2. Najděte příčestí v následující větě: "Pisajući knjigu, učim se o srpskom jeziku."
Cvičení 3: Použití příčestí trpného[edit | edit source]
3. Převést následující věty do pasivní formy:
- "Napisao je pismo."
- "Čitao je knjigu."
Cvičení 4: Doplnění vět[edit | edit source]
4. Doplněte věty příčestími:
- "____________ (čitati) knjigu, naučio sam mnogo."
- "Knjiga je ____________ (napisati)."
Cvičení 5: Překlad vět[edit | edit source]
5. Přeložte následující věty do srbštiny:
- "Zpívající píseň, rozveselil všechny."
- "Kniha je napsaná."
Cvičení 6: Tvorba vět s příčestími[edit | edit source]
6. Vytvořte věty s použitím následujících příčestí činných:
- učiti (učit)
- putovati (cestovat)
- pevati (zpívat)
Cvičení 7: Převod do příčestí trpného[edit | edit source]
7. Převést následující slovesné tvary do příčestí trpného:
- "Čitao je." (číst)
- "Napisao je." (napsat)
Cvičení 8: Příčestí ve větách[edit | edit source]
8. Určete, zda jsou příčestí v následujících větách činná nebo trpná:
- "Knjiga je čitana."
- "Učeći srpski, postajem bolji."
Cvičení 9: Vytváření příčestí[edit | edit source]
9. Vytvořte příčestí trpné pro následující slovesa:
- raditi (pracovat)
- učiti (učit)
- gledati (dívat se)
Cvičení 10: Krátký esej[edit | edit source]
10. Napište krátký esej (5-7 vět) o tom, jak se učíte nový jazyk, a použijte alespoň 3 příčestí.
Řešení a vysvětlení cvičení[edit | edit source]
1. Čitajući, Govoreći, Videći, Radivši.
2. Příčestí: "Pisajući".
3. "Pismo je napisano." a "Knjiga je čitana."
4. "Čitajući knjigu, naučio sam mnogo." a "Knjiga je napisana."
5. "Pevajući pesmu, razveselio je sve." a "Knjiga je napisana."
6. Například: "Učeći novu lekciju, učim se." "Putujući po Srbiji, upoznajem ljude." "Pevajući pesmu, uživam."
7. "Čitan" a "Napisano".
8. "Trpná", "Činná".
9. "Radjen", "Učen", "Gledan".
10. Vzory esejů by se měly lišit, ale měly by obsahovat příčestí v souladu s učením a pokrokem ve studiu jazyka.
Další lekce[edit | edit source]
- Kurz 0 do A1 → Gramatika → Pády: Nominativ a Akuzativ
- Kurz 0 až A1 → Gramatika → Zájmena: Osobní zájmena
- Kurz 0 do A1 → Gramatika → Přídavná jména: Komparativ a Superlativ
- Kurz od 0 do A1 → Gramatika → Slovesa: Zpětná slovesa
- 0 to A1 Course
- Kurz 0 až A1 → Gramatika → Slovesa: přítomný čas
- Kurz 0 až A1 → Gramatika → Slovesa: Imperativ
- Kurz 0 až A1 → Gramatika → Časování sloves: Minulý čas
- Kurz 0 do A1 → Gramatika → Podstatná jména: Rod a číslo
- Kurz 0 do A1 → Gramatika → Slovesa: Budoucí čas
- Kurz 0 na A1 → Gramatika → Slovesa: dokonavý a nedokonavý vid