Difference between revisions of "Language/Serbian/Grammar/Verbs:-Participles/cs"

From Polyglot Club WIKI
Jump to navigation Jump to search
m (Quick edit)
 
m (Quick edit)
 
(One intermediate revision by the same user not shown)
Line 1: Line 1:


{{Serbian-Page-Top}}
{{Serbian-Page-Top}}
<div class="pg_page_title"><span lang>[[Language/Serbian/cs|Srbština]] </span> → <span cat>[[Language/Serbian/Grammar/cs|Gramatika]]</span> → <span level>[[Language/Serbian/Grammar/0-to-A1-Course/cs|0 do A1 kurzu]]</span> → <span title>Slovesa: Příčestí</span></div>
== Úvod ==
Příčestí představuje fascinující část slovesa, která nám pomáhá lépe porozumět a vyjádřit akce v srbštině. V této lekci se zaměříme na to, co příčestí je, jak se tvoří a jak je používáme ve větách. Učení příčestí je důležité, protože nám umožňuje vyjádřit složité myšlenky a popsat akce s větší přesností. Příčestí se v srbštině používá jak v minulém, tak v budoucím čase, což je klíčové pro správné porozumění a komunikaci.
V naší lekci se budeme řídit následující strukturou:
1. Co jsou to příčestí?
2. Tvorba příčestí v srbštině
3. Použití příčestí ve větách
4. Příklady příčestí
5. Cvičení a úkoly pro studenty


<div class="pg_page_title"><span lang>Srbština</span> → <span cat>Gramatika</span> → <span level>[[Language/Serbian/Grammar/0-to-A1-Course/cs|Kurz 0 do A1]]</span> → <span title>Slovesa: Příčestí</span></div>
__TOC__
__TOC__


Vítáme vás u další lekce našeho kurzu srbštiny pro začátečníky. Dnes se budeme věnovat slovesům a konkrétně příčestí. Příčestí jsou slova, která se v srbštině používají k vyjádření určitého druhu informace o událostech. V této lekci se naučíte, jak se používají a jak se tvoří příčestí.
=== Co jsou to příčestí? ===
 
Příčestí (srbsky: "particip") je speciální forma slovesa, která se používá k popisu činnosti nebo stavu. V srbštině rozlišujeme dva hlavní typy příčestí:
 
* '''Příčestí činné:''' Vyjadřuje aktivity, které jsou prováděny, například "čtoucí" (ten, kdo čte).
 
* '''Příčestí trpné:''' Vyjadřuje stavy nebo akce, které jsou vykonávány na subjektu, například "čtený" (ten, kdo je čten).
 
=== Tvorba příčestí v srbštině ===
 
Tvorba příčestí v srbštině se řídí několika pravidly. Teď si je podrobněji představíme:
 
==== Příčestí činné ====


== Příčestí ==
Příčestí činné se vytváří přidáním přípony k infinitivu slovesa. Tato přípona závisí na tom, zda je sloveso dokonavé nebo nedokonavé.
V srbštině existují dvě formy příčestí: přítomné a minulé. Obě formy se tvoří pomocí přípon a předpon přidávaných ke kořeni slovesa.


=== Přítomné příčestí ===
* '''Dokonavá slovesa:''' Příčestí činné se tvoří přidáním přípony '''-o''' na konci slova.
Přítomné příčestí se tvoří z kořene slovesa a přípony -ći. V češtině se nejčastěji překládá jako přítomný čas slovesa.
 
* '''Nedokonavá slovesa:''' Příčestí činné se tvoří přidáním přípony '''-u''' na konci slova.
 
|{ | class="wikitable"
 
! Slovesa !! Typ !! Příčestí činné !! Překlad


Například:
{| class="wikitable"
! Srbština !! Výslovnost !! Čeština
|-
|-
| пишећи || píšěći || píšící
 
| čitati || nedokonavé || čitajući || čtoucí
 
|-
|-
| говорећи || govorěći || mluvící
 
| napisati || dokonavé || napisavši || napsavší
 
|}
|}


=== Minulé příčestí ===
==== Příčestí trpné ====
Minulé příčestí se tvoří z kořene slovesa a přípony -o ili -ao (v závislosti na rodě a čísle podmětu). V češtině se nejčastěji překládá jako minulý čas slovesa.
 
Příčestí trpné se tvoří od příčestí činného přidáním přípony '''-n''' nebo '''-t''', v závislosti na druhu slovesa:
 
* '''Příčestí trpné od nedokonavých sloves:''' obvykle končí na -n.
 
* '''Příčestí trpné od dokonavých sloves:''' obvykle končí na -t.
 
|{ | class="wikitable"
 
! Slovesa !! Typ !! Příčestí trpné !! Překlad


Například:
{| class="wikitable"
! Srbština !! Výslovnost !! Čeština
|-
|-
| писао / писала / писало || pisao / pisala / pisalo || psaný / -á / -é
 
| čitati || nedokonavé || čitan || čtený
 
|-
|-
| говорио / говорила / говорило || govorio / govorila / govorilo || mluvený / -á / -é
 
| napisati || dokonavé || napisan || napsaný
 
|}
|}


== Příklady ==
=== Použití příčestí ve větách ===
Následující tabulka obsahuje několik příkladů použití příčestí větách.
 
Příčestí se v srbštině používá k obohacení vět a k vyjádření složitějších myšlenek. Často se používají v kombinaci s pomocnými slovesy, aby vytvořily složené časy nebo pasivní konstrukce. Například:
 
* '''Příčestí činné:''' "Čitajući knjigu, učim se." (Čtoucí knihu, učím se.)
 
* '''Příčestí trpné:''' "Knjiga je čitana." (Kniha je čtena.)
 
=== Příklady příčestí ===
 
Podívejme se na 20 příkladů, které ilustrují použití příčestí v různých kontextech.
 
|{ | class="wikitable"
 
! Srbsky !! Výslovnost !! Český překlad


{| class="wikitable"
! Srbština !! Výslovnost !! Čeština
|-
|-
| Жена пишећи писмо. || Žena pišěći pismo. || Žena píše dopis.
 
| Čitajući knjigu, učim se. || Čitajući knjigu, učim se. || Čtoucí knihu, učím se.
 
|-
 
| Pisan je u dnevniku. || Pisan je u dnevniku. || Je napsáno v deníku.
 
|-
 
| Gledajući film, zaspao sam. || Gledajući film, zaspao sam. || Dívajíc se na film, usnul jsem.
 
|-
 
| Svi su bili pozvani. || Svi su bili pozvani. || Všichni byli pozváni.
 
|-
 
| Pevajući pesmu, razveselio je sve. || Pevajući pesmu, razveselio je sve. || Zpívající píseň, rozveselil všechny.
 
|-
 
| Učeći srpski, postajem bolji. || Učeći srpski, postajem bolji. || Učící se srbsky, stávám se lepším.
 
|-
|-
| Мушкарац говорећи телефоном. || Muškarac govoreći telefonom. || Muž mluví po telefonu.
 
| Knjiga je napisana. || Knjiga je napisana. || Kniha je napsaná.
 
|-
 
| Saznavši novosti, bio je uzbuđen. || Saznavši novosti, bio je uzbuđen. || Zjistivši novinky, byl vzrušen.
 
|-
 
| Čekajući autobus, razmišljao je. || Čekajući autobus, razmišljao je. || Čekajíc autobus, přemýšlel.
 
|-
 
| Stari prijatelj se vraća. || Stari prijatelj se vraća. || Starý přítel se vrací.
 
|-
 
| Pripremajući večeru, razmišljala je o svemu. || Pripremajući večeru, razmišljala je o svemu. || Připravujíc veče, přemýšlela o všem.
 
|-
 
| Razgovarajući sa prijateljima, naučio je mnogo. || Razgovarajući sa prijateljima, naučio je mnogo. || Mluvíc s přáteli, naučil se hodně.
 
|-
 
| Odlazeći, pozdravio je sve. || Odlazeći, pozdravio je sve. || Odcházejíc, pozdravil všechny.
 
|-
 
| Vraćajući se, setio se prošlosti. || Vraćajući se, setio se prošlosti. || Vracujíc se, vzpomněl si na minulost.
 
|-
 
| Čuvajući tajnu, bio je srećan. || Čuvajući tajnu, bio je srećan. || Chovajíc tajemství, byl šťastný.
 
|-
 
| Učeći nove reči, postajem samouvereniji. || Učeći nove reči, postajem samouvereniji. || Učíc nová slova, stávám se sebevědomějším.
 
|-
 
| Osećajući sreću, pevao je. || Osećajući sreću, pevao je. || Cítíc štěstí, zpíval.
 
|-
 
| Odlazeći iz kancelarije, pozdravio je kolege. || Odlazeći iz kancelarije, pozdravio je kolege. || Odcházejíc z kanceláře, pozdravil kolegy.
 
|-
 
| Pripremajući se za ispit, učila je jako dugo. || Pripremajući se za ispit, učila je jako dugo. || Připravujíc se na zkoušku, studovala dlouho.
 
|-
 
| Razmišljajući o životu, pronašao je rešenje. || Razmišljajući o životu, pronašao je rešenje. || Přemýšlejíc o životě, našel řešení.
 
|-
 
| Smejuci se, uživao je u trenutku. || Smejuci se, uživao je u trenutku. || Smějíc se, užíval si okamžik.
 
|}
|}


== Závěr ==
=== Cvičení a úkoly pro studenty ===
Gratuluji! Nyní víte, jak se používají a tvoří příčestí v srbštině. Pokračujte ve studiu a brzy budete mluvit srbštinou jako rodilý mluvčí.
 
Nyní, když jsme prozkoumali příčestí, je čas na praktické cvičení. Zde je 10 cvičení, která vám pomohou upevnit to, co jste se naučili.
 
==== Cvičení 1: Tvorba příčestí ====
 
1. Vytvořte příčestí činné pro následující slovesa:
 
* govoriti (mluvit)
 
* videti (vidět)
 
* raditi (pracovat)
 
==== Cvičení 2: Identifikace příčestí ====
 
2. Najděte příčestí v následující větě: "Pisajući knjigu, učim se o srpskom jeziku."
 
==== Cvičení 3: Použití příčestí trpného ====
 
3. Převést následující věty do pasivní formy:
 
* "Napisao je pismo."
 
* "Čitao je knjigu."
 
==== Cvičení 4: Doplnění vět ====
 
4. Doplněte věty příčestími:
 
* "____________ (čitati) knjigu, naučio sam mnogo."
 
* "Knjiga je ____________ (napisati)."
 
==== Cvičení 5: Překlad vět ====
 
5. Přeložte následující věty do srbštiny:
 
* "Zpívající píseň, rozveselil všechny."
 
* "Kniha je napsaná."
 
==== Cvičení 6: Tvorba vět s příčestími ====
 
6. Vytvořte věty s použitím následujících příčestí činných:
 
* učiti (učit)
 
* putovati (cestovat)
 
* pevati (zpívat)
 
==== Cvičení 7: Převod do příčestí trpného ====
 
7. Převést následující slovesné tvary do příčestí trpného:
 
* "Čitao je." (číst)
 
* "Napisao je." (napsat)
 
==== Cvičení 8: Příčestí ve větách ====
 
8. Určete, zda jsou příčestí v následujících větách činná nebo trpná:
 
* "Knjiga je čitana."
 
* "Učeći srpski, postajem bolji."
 
==== Cvičení 9: Vytváření příčestí ====
 
9. Vytvořte příčestí trpné pro následující slovesa:
 
* raditi (pracovat)
 
* učiti (učit)
 
* gledati (dívat se)
 
==== Cvičení 10: Krátký esej ====
 
10. Napište krátký esej (5-7 vět) o tom, jak se učíte nový jazyk, a použijte alespoň 3 příčestí.
 
=== Řešení a vysvětlení cvičení ===
 
1. Čitajući, Govoreći, Videći, Radivši.
 
2. Příčestí: "Pisajući".
 
3. "Pismo je napisano." a "Knjiga je čitana."
 
4. "Čitajući knjigu, naučio sam mnogo." a "Knjiga je napisana."
 
5. "Pevajući pesmu, razveselio je sve." a "Knjiga je napisana."
 
6. Například: "Učeći novu lekciju, učim se." "Putujući po Srbiji, upoznajem ljude." "Pevajući pesmu, uživam."
 
7. "Čitan" a "Napisano".
 
8. "Trpná", "Činná".
 
9. "Radjen", "Učen", "Gledan".
 
10. Vzory esejů by se měly lišit, ale měly by obsahovat příčestí v souladu s učením a pokrokem ve studiu jazyka.


{{#seo:
{{#seo:
|title=Srbština pro začátečníky: Slovesa - Příčestí
 
|keywords=Srbština, příčestí, slovesa, kurz, začátečníci
|title=Gramatika srbštiny: Příčestí
|description=V této lekci se naučíte, jak se používají a jak se tvoří příčestí v srbštině. Přečtěte si naši lekci a zlepšete své jazykové znalosti!
 
|keywords=srbština, příčestí, gramatika, učení jazyka, jazykové dovednosti, cvičení, příklady
 
|description=V této lekci se naučíte o příčestí v srbštině, jeho tvorbě a použití v různých kontextech. Cvičení vám pomohou upevnit znalosti.
 
}}
}}


{{Serbian-0-to-A1-Course-TOC-cs}}
{{Template:Serbian-0-to-A1-Course-TOC-cs}}


[[Category:Course]]
[[Category:Course]]
Line 60: Line 301:
[[Category:0-to-A1-Course]]
[[Category:0-to-A1-Course]]
[[Category:Serbian-0-to-A1-Course]]
[[Category:Serbian-0-to-A1-Course]]
<span gpt></span> <span model=gpt-3.5-turbo></span> <span temperature=0.7></span>
<span openai_correct_model></span> <span gpt></span> <span model=gpt-4o-mini></span> <span temperature=0.7></span>
 
 


==Další lekce==
* [[Language/Serbian/Grammar/Cases:-Nominative-and-Accusative/cs|Kurz 0 do A1 → Gramatika → Pády: Nominativ a Akuzativ]]
* [[Language/Serbian/Grammar/Pronouns:-Personal-Pronouns/cs|Kurz 0 až A1 → Gramatika → Zájmena: Osobní zájmena]]
* [[Language/Serbian/Grammar/Adjectives:-Comparative-and-Superlative/cs|Kurz 0 do A1 → Gramatika → Přídavná jména: Komparativ a Superlativ]]
* [[Language/Serbian/Grammar/Verbs:-Reflexive-Verbs/cs|Kurz od 0 do A1 → Gramatika → Slovesa: Zpětná slovesa]]
* [[Language/Serbian/Grammar/0-to-A1-Course/cs|0 to A1 Course]]
* [[Language/Serbian/Grammar/Verbs:-Present-Tense/cs|Kurz 0 až A1 → Gramatika → Slovesa: přítomný čas]]
* [[Language/Serbian/Grammar/Verbs:-Imperative/cs|Kurz 0 až A1 → Gramatika → Slovesa: Imperativ]]
* [[Language/Serbian/Grammar/Verbs:-Past-Tense/cs|Kurz 0 až A1 → Gramatika → Časování sloves: Minulý čas]]
* [[Language/Serbian/Grammar/Nouns:-Gender-and-Number/cs|Kurz 0 do A1 → Gramatika → Podstatná jména: Rod a číslo]]
* [[Language/Serbian/Grammar/Verbs:-Future-Tense/cs|Kurz 0 do A1 → Gramatika → Slovesa: Budoucí čas]]
* [[Language/Serbian/Grammar/Verbs:-Perfective-and-Imperfective/cs|Kurz 0 na A1 → Gramatika → Slovesa: dokonavý a nedokonavý vid]]


{{Serbian-Page-Bottom}}
{{Serbian-Page-Bottom}}

Latest revision as of 19:36, 16 August 2024


Serbian-Language-PolyglotClub.png
Srbština Gramatika0 do A1 kurzuSlovesa: Příčestí

Úvod[edit | edit source]

Příčestí představuje fascinující část slovesa, která nám pomáhá lépe porozumět a vyjádřit akce v srbštině. V této lekci se zaměříme na to, co příčestí je, jak se tvoří a jak je používáme ve větách. Učení příčestí je důležité, protože nám umožňuje vyjádřit složité myšlenky a popsat akce s větší přesností. Příčestí se v srbštině používá jak v minulém, tak v budoucím čase, což je klíčové pro správné porozumění a komunikaci.

V naší lekci se budeme řídit následující strukturou:

1. Co jsou to příčestí?

2. Tvorba příčestí v srbštině

3. Použití příčestí ve větách

4. Příklady příčestí

5. Cvičení a úkoly pro studenty

Co jsou to příčestí?[edit | edit source]

Příčestí (srbsky: "particip") je speciální forma slovesa, která se používá k popisu činnosti nebo stavu. V srbštině rozlišujeme dva hlavní typy příčestí:

  • Příčestí činné: Vyjadřuje aktivity, které jsou prováděny, například "čtoucí" (ten, kdo čte).
  • Příčestí trpné: Vyjadřuje stavy nebo akce, které jsou vykonávány na subjektu, například "čtený" (ten, kdo je čten).

Tvorba příčestí v srbštině[edit | edit source]

Tvorba příčestí v srbštině se řídí několika pravidly. Teď si je podrobněji představíme:

Příčestí činné[edit | edit source]

Příčestí činné se vytváří přidáním přípony k infinitivu slovesa. Tato přípona závisí na tom, zda je sloveso dokonavé nebo nedokonavé.

  • Dokonavá slovesa: Příčestí činné se tvoří přidáním přípony -o na konci slova.
  • Nedokonavá slovesa: Příčestí činné se tvoří přidáním přípony -u na konci slova.

|{ | class="wikitable"

! Slovesa !! Typ !! Příčestí činné !! Překlad

|-

| čitati || nedokonavé || čitajući || čtoucí

|-

| napisati || dokonavé || napisavši || napsavší

|}

Příčestí trpné[edit | edit source]

Příčestí trpné se tvoří od příčestí činného přidáním přípony -n nebo -t, v závislosti na druhu slovesa:

  • Příčestí trpné od nedokonavých sloves: obvykle končí na -n.
  • Příčestí trpné od dokonavých sloves: obvykle končí na -t.

|{ | class="wikitable"

! Slovesa !! Typ !! Příčestí trpné !! Překlad

|-

| čitati || nedokonavé || čitan || čtený

|-

| napisati || dokonavé || napisan || napsaný

|}

Použití příčestí ve větách[edit | edit source]

Příčestí se v srbštině používá k obohacení vět a k vyjádření složitějších myšlenek. Často se používají v kombinaci s pomocnými slovesy, aby vytvořily složené časy nebo pasivní konstrukce. Například:

  • Příčestí činné: "Čitajući knjigu, učim se." (Čtoucí knihu, učím se.)
  • Příčestí trpné: "Knjiga je čitana." (Kniha je čtena.)

Příklady příčestí[edit | edit source]

Podívejme se na 20 příkladů, které ilustrují použití příčestí v různých kontextech.

|{ | class="wikitable"

! Srbsky !! Výslovnost !! Český překlad

|-

| Čitajući knjigu, učim se. || Čitajući knjigu, učim se. || Čtoucí knihu, učím se.

|-

| Pisan je u dnevniku. || Pisan je u dnevniku. || Je napsáno v deníku.

|-

| Gledajući film, zaspao sam. || Gledajući film, zaspao sam. || Dívajíc se na film, usnul jsem.

|-

| Svi su bili pozvani. || Svi su bili pozvani. || Všichni byli pozváni.

|-

| Pevajući pesmu, razveselio je sve. || Pevajući pesmu, razveselio je sve. || Zpívající píseň, rozveselil všechny.

|-

| Učeći srpski, postajem bolji. || Učeći srpski, postajem bolji. || Učící se srbsky, stávám se lepším.

|-

| Knjiga je napisana. || Knjiga je napisana. || Kniha je napsaná.

|-

| Saznavši novosti, bio je uzbuđen. || Saznavši novosti, bio je uzbuđen. || Zjistivši novinky, byl vzrušen.

|-

| Čekajući autobus, razmišljao je. || Čekajući autobus, razmišljao je. || Čekajíc autobus, přemýšlel.

|-

| Stari prijatelj se vraća. || Stari prijatelj se vraća. || Starý přítel se vrací.

|-

| Pripremajući večeru, razmišljala je o svemu. || Pripremajući večeru, razmišljala je o svemu. || Připravujíc veče, přemýšlela o všem.

|-

| Razgovarajući sa prijateljima, naučio je mnogo. || Razgovarajući sa prijateljima, naučio je mnogo. || Mluvíc s přáteli, naučil se hodně.

|-

| Odlazeći, pozdravio je sve. || Odlazeći, pozdravio je sve. || Odcházejíc, pozdravil všechny.

|-

| Vraćajući se, setio se prošlosti. || Vraćajući se, setio se prošlosti. || Vracujíc se, vzpomněl si na minulost.

|-

| Čuvajući tajnu, bio je srećan. || Čuvajući tajnu, bio je srećan. || Chovajíc tajemství, byl šťastný.

|-

| Učeći nove reči, postajem samouvereniji. || Učeći nove reči, postajem samouvereniji. || Učíc nová slova, stávám se sebevědomějším.

|-

| Osećajući sreću, pevao je. || Osećajući sreću, pevao je. || Cítíc štěstí, zpíval.

|-

| Odlazeći iz kancelarije, pozdravio je kolege. || Odlazeći iz kancelarije, pozdravio je kolege. || Odcházejíc z kanceláře, pozdravil kolegy.

|-

| Pripremajući se za ispit, učila je jako dugo. || Pripremajući se za ispit, učila je jako dugo. || Připravujíc se na zkoušku, studovala dlouho.

|-

| Razmišljajući o životu, pronašao je rešenje. || Razmišljajući o životu, pronašao je rešenje. || Přemýšlejíc o životě, našel řešení.

|-

| Smejuci se, uživao je u trenutku. || Smejuci se, uživao je u trenutku. || Smějíc se, užíval si okamžik.

|}

Cvičení a úkoly pro studenty[edit | edit source]

Nyní, když jsme prozkoumali příčestí, je čas na praktické cvičení. Zde je 10 cvičení, která vám pomohou upevnit to, co jste se naučili.

Cvičení 1: Tvorba příčestí[edit | edit source]

1. Vytvořte příčestí činné pro následující slovesa:

  • govoriti (mluvit)
  • videti (vidět)
  • raditi (pracovat)

Cvičení 2: Identifikace příčestí[edit | edit source]

2. Najděte příčestí v následující větě: "Pisajući knjigu, učim se o srpskom jeziku."

Cvičení 3: Použití příčestí trpného[edit | edit source]

3. Převést následující věty do pasivní formy:

  • "Napisao je pismo."
  • "Čitao je knjigu."

Cvičení 4: Doplnění vět[edit | edit source]

4. Doplněte věty příčestími:

  • "____________ (čitati) knjigu, naučio sam mnogo."
  • "Knjiga je ____________ (napisati)."

Cvičení 5: Překlad vět[edit | edit source]

5. Přeložte následující věty do srbštiny:

  • "Zpívající píseň, rozveselil všechny."
  • "Kniha je napsaná."

Cvičení 6: Tvorba vět s příčestími[edit | edit source]

6. Vytvořte věty s použitím následujících příčestí činných:

  • učiti (učit)
  • putovati (cestovat)
  • pevati (zpívat)

Cvičení 7: Převod do příčestí trpného[edit | edit source]

7. Převést následující slovesné tvary do příčestí trpného:

  • "Čitao je." (číst)
  • "Napisao je." (napsat)

Cvičení 8: Příčestí ve větách[edit | edit source]

8. Určete, zda jsou příčestí v následujících větách činná nebo trpná:

  • "Knjiga je čitana."
  • "Učeći srpski, postajem bolji."

Cvičení 9: Vytváření příčestí[edit | edit source]

9. Vytvořte příčestí trpné pro následující slovesa:

  • raditi (pracovat)
  • učiti (učit)
  • gledati (dívat se)

Cvičení 10: Krátký esej[edit | edit source]

10. Napište krátký esej (5-7 vět) o tom, jak se učíte nový jazyk, a použijte alespoň 3 příčestí.

Řešení a vysvětlení cvičení[edit | edit source]

1. Čitajući, Govoreći, Videći, Radivši.

2. Příčestí: "Pisajući".

3. "Pismo je napisano." a "Knjiga je čitana."

4. "Čitajući knjigu, naučio sam mnogo." a "Knjiga je napisana."

5. "Pevajući pesmu, razveselio je sve." a "Knjiga je napisana."

6. Například: "Učeći novu lekciju, učim se." "Putujući po Srbiji, upoznajem ljude." "Pevajući pesmu, uživam."

7. "Čitan" a "Napisano".

8. "Trpná", "Činná".

9. "Radjen", "Učen", "Gledan".

10. Vzory esejů by se měly lišit, ale měly by obsahovat příčestí v souladu s učením a pokrokem ve studiu jazyka.


Další lekce[edit | edit source]