Difference between revisions of "Language/Vietnamese/Grammar/Present-Tense-Verbs/cs"

From Polyglot Club WIKI
Jump to navigation Jump to search
m (Quick edit)
m (Quick edit)
 
Line 1: Line 1:


{{Vietnamese-Page-Top}}
{{Vietnamese-Page-Top}}
<div class="pg_page_title"><span lang>[[Language/Vietnamese/cs|Vietnamština]] </span> → <span cat>[[Language/Vietnamese/Grammar/cs|Gramatika]]</span> → <span level>[[Language/Vietnamese/Grammar/0-to-A1-Course/cs|0 do A1 kurzu]]</span> → <span title>Přítomný čas sloves</span></div>
== Úvod ==
Přítomný čas sloves je jedním z nejdůležitějších aspektů vietnamského jazyka. Je to základní kámen, na kterém budujeme naše dovednosti v komunikaci. V této lekci se zaměříme na to, jak správně používat přítomný čas sloves a jak jej aplikovat v každodenní konverzaci. Porozumění přítomnému času je klíčové pro vytváření jednoduchých vět a pro úspěšnou interakci s mluvčími vietnamštiny.


<div class="pg_page_title"><span lang>Vietnamština</span> → <span cat>Gramatika</span> → <span level>[[Language/Vietnamese/Grammar/0-to-A1-Course/cs|0 do A1 Kurzu]]</span> → <span title>Přítomný čas sloves</span></div>
Naším cílem je poskytnout vám jasné a srozumitelné informace, které vám pomohou rozvíjet vaše jazykové dovednosti. Tato lekce bude strukturována takto:


__TOC__
__TOC__


== Úvod ==
=== Co je přítomný čas? ===
 
Přítomný čas sloves v vietnamštině je čas, který používáme k vyjádření akcí, které se dějí právě teď, nebo k označení obvyklých činností. V porovnání s jinými jazyky, jako je čeština nebo angličtina, je jeho použití v vietnamštině velmi přímočaré. Většina sloves zůstává v základní formě bez nutnosti časování podle osoby.
 
=== Základní pravidla přítomného času ===
 
* Sloveso v přítomném čase se většinou používá v neinfinitivní formě.
 
* K vytváření vět v přítomném čase se obvykle používá výchozí forma slovesa.


V této lekci se budeme učit o přítomném čase vietnamských sloves. Přítomný čas se používá k popisu činností, které se dějí v současnosti nebo jsou pravdivé v obecnosti.  
* Pro otázky a zápor se používají specifické partikule.


== Základní pravidla ==
== Příklady přítomného času sloves ==


Vietnamské sloveso v přítomném čase se obvykle skládá ze dvou částí: kořene slovesa a koncovky. Koncovka slovesa se mění podle osoby, která sloveso vykonává. Následující tabulka ukazuje, jak se mění koncovky sloves v přítomném čase:
Nyní se podívejme na konkrétní příklady přítomného času sloves. V následující tabulce najdete 20 příkladů sloves v přítomném čase:


{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
! Osoba !! Koncovka
 
! Vietnamese !! Pronunciation !! Czech
 
|-
 
| Tôi ăn. || /toj ʔan/ || Já jím.
 
|-
 
| Bạn học. || /ɓan hɔk/ || Ty se učíš.
 
|-
 
| Anh ấy chơi. || /aɲ ʔəi tʃɤi/ || On hraje.
 
|-
 
| Chị ấy đọc sách. || /tʃi ʔəi dɔk sak/ || Ona čte knihu.
 
|-
 
| Chúng tôi làm việc. || /tʃuŋ toj lam viek/ || My pracujeme.
 
|-
 
| Các bạn đi. || /kak ɓan di/ || Vy jdete.
 
|-
|-
| ||
 
| Họ nói chuyện. || /hɔ ɲɔi tɕʊəŋ/ || Oni mluví.
 
|-
|-
| Ty || -s
 
| Tôi uống trà. || /toj uɤŋ tɕaː/ || Já piji čaj.
 
|-
|-
| On/ona/ono || -
 
| Bạn xem phim. || /ɓan sɛm fiːm/ || Ty se díváš na film.
 
|-
|-
| My || -chúng ta
 
| Anh ấy chạy. || /aɲ ʔəi tʃaj/ || On běží.
 
|-
|-
| Vy || -các bạn
 
| Chị ấy nấu ăn. || /tʃi ʔəi nɨw ʔan/ || Ona vaří.
 
|-
 
| Chúng tôi ngủ. || /tʃuŋ toj ɲu/ || My spíme.
 
|-
|-
| Oni/ony/ona || -họ
|}


Poznámka: Některá slovesa mají odlišná pravidla pro tvorbu koncovek. Tyto slovesa se však vyskytují mnohem méně často než slovesa s běžnými koncovkami, které jsou uvedeny v tabulce výše.  
| Các bạn hát. || /kak ɓan hat/ || Vy zpíváte.


Například:
|-


* Sloveso "đi" (jít) má koncovku "-i" pro osoby "já" a "ty".  
| Họ làm bếp. || /hɔ lam bɛp/ || Oni vaří.
* Sloveso "là" (být) má stejnou formu pro všechny osoby.  


== Příklady ==
|-


Následující tabulka ukazuje několik příkladů sloves v přítomném čase:
| Tôi viết thư. || /toj viət hɨ/ || Já píšu dopis.


{| class="wikitable"
! Vietnamese !! Výslovnost !! Český překlad
|-
|-
| Tôi ăn || tɔj ʌn || Já jím
 
| Bạn cười. || /ɓan kɨəi/ || Ty se směješ.
 
|-
|-
| Bạn nói || bə̌n nɔ́j || Ty mluvíš
 
| Anh ấy vẽ. || /aɲ ʔəi vɛ/ || On maluje.
 
|-
|-
| Anh ấy đọc sách || ʔaŋ ʔaj ɗók sák || On čte knihu
 
| Chị ấy mua sắm. || /tʃi ʔəi muə sɐm/ || Ona nakupuje.
 
|-
|-
| Chúng ta học tiếng Việt || tʃuŋ tâ hɔk tʰiə̌ŋ việt || My se učíme vietnamštinu
 
| Chúng tôi chơi thể thao. || /tʃuŋ toj tʃɤi teː tʰao/ || My hrajeme sport.
 
|-
|-
| Các bạn chơi bóng đá || kák bạn tʃɔ̛i bóŋ ɗá || Vy hrajete fotbal
 
| Các bạn nghe nhạc. || /kak ɓan ɲɛ ɲjak/ || Vy posloucháte hudbu.
 
|-
|-
| Họ tập thể dục || hɔ̌ tâp tʰê dụk || Oni cvičí
 
| Họ dạy học. || /hɔ jaɪ hɔk/ || Oni učí.
 
|}
|}


== Použití "đang" ==
=== Vytváření otázek v přítomném čase ===


Vietnamci obvykle používají slovo "đang" k označení činnosti, která se děje v současné době. Slovo "đang" se umisťuje před kořen slovesa a po koncovce slovesa. Například:
Vytváření otázek v přítomném čase je velmi jednoduché. Obvykle se k základní větě přidává otázková partikule "không" na konec věty. Například:


* Tôi đang ăn (jím)
* '''Tôi ăn cơm.''' (jím rýži.) → '''Tôi ăn cơm không?''' (Jím rýži, že ano?)
* Bạn đang nói (mluvíš)
* Anh ấy đang đọc sách (čte knihu)
* Chúng ta đang học tiếng Việt (učíme se vietnamštinu)
* Các bạn đang chơi bóng đá (hraješ fotbal)
* Họ đang tập thể dục (cvičí)


== Závěr ==
Pro otázky, které vyžadují odpověď jinou než ano/ne, se používají otázky s otázkovými zájmeny, jako jsou "ai" (kdo), "gì" (co), "đâu" (kde) atd.


V této lekci jsme se naučili základní pravidla pro tvorbu sloves v přítomném čase v vietnamštině a také jsme se dozvěděli o použití slova "đang". Pokud budete cvičit, můžete se naučit používat přítomný čas jako rodilý mluvčí.  
=== Vytváření záporu v přítomném čase ===
 
Zápor se v vietnamštině tvoří přidáním partikule "không" před sloveso. Například:
 
* '''Tôi ăn.''' (Já jím.) → '''Tôi không ăn.''' (Já nejím.)
 
Další příklady záporu:
 
* '''Bạn học.''' → '''Bạn không học.''' (Ty se neudíš.)
 
* '''Họ nói chuyện.''' → '''Họ không nói chuyện.''' (Oni nemluví.)
 
== Cvičení ==
 
Abychom si upevnili naše znalosti, připravili jsme pro vás 10 cvičení, která vám pomohou procvičit přítomný čas sloves.
 
=== Cvičení 1: Přeložte do vietnamštiny ===
 
1. Já čtu knihu.
 
2. Ty vaříš.
 
3. Oni hrají fotbal.
 
=== Cvičení 2: Vytvořte zápornou větu ===
 
1. Já jím. (Záporná forma)
 
2. Ty se učíš. (Záporná forma)
 
3. On běží. (Záporná forma)
 
=== Cvičení 3: Vytvořte otázku ===
 
1. Já piji čaj. (Otázková forma)
 
2. Ona čte noviny. (Otázková forma)
 
3. My jdeme do školy. (Otázková forma)
 
=== Cvičení 4: Doplňte sloveso ===
 
Doplňte vhodné sloveso do vět.
 
1. Tôi _________ (hrát) thể thao.
 
2. Họ _________ (číst) sách.
 
3. Chị ấy _________ (spát).
 
=== Cvičení 5: Přiřaďte překlady ===
 
Přiřaďte vietnamské věty k jejich českým překladům:
 
1. Tôi ăn.
 
2. Bạn cười.
 
3. Họ ngủ.
 
=== Cvičení 6: Převeďte věty do přítomného času ===
 
Převeďte následující věty do přítomného času.
 
1. Já jsem jedl.
 
2. Ty jsi běžel.
 
3. Oni hráli.
 
=== Cvičení 7: Převeďte otázky do záporné formy ===
 
1. Chị ấy học không?
 
2. Tôi làm việc không?
 
3. Họ đi không?
 
=== Cvičení 8: Vytvořte otázky s otázkovými zájmeny ===
 
1. (Kdo) _________ (hrát) fotbal?
 
2. (Co) _________ (učit) se?
 
3. (Kde) _________ (být) ?
 
=== Cvičení 9: Vytvořte věty se slovesy ===
 
Použijte sloveso "mít" (có) k vytvoření vět.
 
1. Já _________ (mít) knihu.
 
2. Ty _________ (mít) hračku.
 
3. Oni _________ (mít) stůl.
 
=== Cvičení 10: Doplňte správné sloveso ===
 
Doplňte sloveso do následujících vět:
 
1. Tôi _________ (vidět) bạn.
 
2. Chị ấy _________ (slyšet) nhạc.
 
3. Họ _________ (cítit) mát.
 
== Řešení cvičení ==
 
Nyní si projdeme řešení cvičení, abychom si ověřili naše odpovědi.
 
=== Řešení cvičení 1 ===
 
1. Tôi đọc sách.
 
2. Bạn nấu ăn.
 
3. Họ chơi bóng đá.
 
=== Řešení cvičení 2 ===
 
1. Tôi không ăn.
 
2. Bạn không học.
 
3. Anh ấy không chạy.
 
=== Řešení cvičení 3 ===
 
1. Tôi có uống trà không?
 
2. Chị ấy có đọc báo không?
 
3. Chúng tôi có đi học không?
 
=== Řešení cvičení 4 ===
 
1. Tôi chơi thể thao.
 
2. Họ đọc sách.
 
3. Chị ấy ngủ.
 
=== Řešení cvičení 5 ===
 
1. I eat.
 
2. You smile.
 
3. They sleep.
 
=== Řešení cvičení 6 ===
 
1. Tôi đã ăn. → Tôi ăn.
 
2. Bạn đã chạy. → Bạn chạy.
 
3. Họ đã chơi. → Họ chơi.
 
=== Řešení cvičení 7 ===
 
1. Chị ấy không học.
 
2. Tôi không làm việc.
 
3. Họ không đi.
 
=== Řešení cvičení 8 ===
 
1. Ai chơi bóng đá?
 
2. Gì học?
 
3. Đâu?
 
=== Řešení cvičení 9 ===
 
1. Tôi có cuốn sách.
 
2. Bạn có đồ chơi.
 
3. Họ có cái bàn.
 
=== Řešení cvičení 10 ===
 
1. Tôi thấy bạn.
 
2. Chị ấy nghe nhạc.
 
3. Họ cảm thấy mát.


{{#seo:
{{#seo:
|title=Vietnamština gramatika 0 do A1 kurzu přítomný čas sloves
 
|keywords=vietnamština, gramatika, 0 do A1 kurzu, přítomný čas sloves
|title=Přítomný čas sloves v vietnamštině
|description=V této lekci se budeme učit o přítomném čase vietnamských sloves. Přítomný čas se používá k popisu činností, které se dějí v současnosti nebo jsou pravdivé v obecnosti.
 
|keywords=přítomný čas, vietnamština, sloveso, gramatika, učení, cvičení
 
|description=V této lekci se naučíte, jak používat přítomný čas sloves v vietnamštině, včetně příkladů a cvičení pro praktické procvičení.
 
}}
}}


{{Vietnamese-0-to-A1-Course-TOC-cs}}
{{Template:Vietnamese-0-to-A1-Course-TOC-cs}}


[[Category:Course]]
[[Category:Course]]
Line 84: Line 333:
[[Category:0-to-A1-Course]]
[[Category:0-to-A1-Course]]
[[Category:Vietnamese-0-to-A1-Course]]
[[Category:Vietnamese-0-to-A1-Course]]
<span gpt></span> <span model=gpt-3.5-turbo></span> <span temperature=0.7></span>
<span openai_correct_model></span> <span gpt></span> <span model=gpt-4o-mini></span> <span temperature=0.7></span>





Latest revision as of 22:15, 12 August 2024


Vietnamese-Language-PolyglotClub.png
Vietnamština Gramatika0 do A1 kurzuPřítomný čas sloves

Úvod[edit | edit source]

Přítomný čas sloves je jedním z nejdůležitějších aspektů vietnamského jazyka. Je to základní kámen, na kterém budujeme naše dovednosti v komunikaci. V této lekci se zaměříme na to, jak správně používat přítomný čas sloves a jak jej aplikovat v každodenní konverzaci. Porozumění přítomnému času je klíčové pro vytváření jednoduchých vět a pro úspěšnou interakci s mluvčími vietnamštiny.

Naším cílem je poskytnout vám jasné a srozumitelné informace, které vám pomohou rozvíjet vaše jazykové dovednosti. Tato lekce bude strukturována takto:

Co je přítomný čas?[edit | edit source]

Přítomný čas sloves v vietnamštině je čas, který používáme k vyjádření akcí, které se dějí právě teď, nebo k označení obvyklých činností. V porovnání s jinými jazyky, jako je čeština nebo angličtina, je jeho použití v vietnamštině velmi přímočaré. Většina sloves zůstává v základní formě bez nutnosti časování podle osoby.

Základní pravidla přítomného času[edit | edit source]

  • Sloveso v přítomném čase se většinou používá v neinfinitivní formě.
  • K vytváření vět v přítomném čase se obvykle používá výchozí forma slovesa.
  • Pro otázky a zápor se používají specifické partikule.

Příklady přítomného času sloves[edit | edit source]

Nyní se podívejme na konkrétní příklady přítomného času sloves. V následující tabulce najdete 20 příkladů sloves v přítomném čase:

Vietnamese Pronunciation Czech
Tôi ăn. /toj ʔan/ Já jím.
Bạn học. /ɓan hɔk/ Ty se učíš.
Anh ấy chơi. /aɲ ʔəi tʃɤi/ On hraje.
Chị ấy đọc sách. /tʃi ʔəi dɔk sak/ Ona čte knihu.
Chúng tôi làm việc. /tʃuŋ toj lam viek/ My pracujeme.
Các bạn đi. /kak ɓan di/ Vy jdete.
Họ nói chuyện. /hɔ ɲɔi tɕʊəŋ/ Oni mluví.
Tôi uống trà. /toj uɤŋ tɕaː/ Já piji čaj.
Bạn xem phim. /ɓan sɛm fiːm/ Ty se díváš na film.
Anh ấy chạy. /aɲ ʔəi tʃaj/ On běží.
Chị ấy nấu ăn. /tʃi ʔəi nɨw ʔan/ Ona vaří.
Chúng tôi ngủ. /tʃuŋ toj ɲu/ My spíme.
Các bạn hát. /kak ɓan hat/ Vy zpíváte.
Họ làm bếp. /hɔ lam bɛp/ Oni vaří.
Tôi viết thư. /toj viət hɨ/ Já píšu dopis.
Bạn cười. /ɓan kɨəi/ Ty se směješ.
Anh ấy vẽ. /aɲ ʔəi vɛ/ On maluje.
Chị ấy mua sắm. /tʃi ʔəi muə sɐm/ Ona nakupuje.
Chúng tôi chơi thể thao. /tʃuŋ toj tʃɤi teː tʰao/ My hrajeme sport.
Các bạn nghe nhạc. /kak ɓan ɲɛ ɲjak/ Vy posloucháte hudbu.
Họ dạy học. /hɔ jaɪ hɔk/ Oni učí.

Vytváření otázek v přítomném čase[edit | edit source]

Vytváření otázek v přítomném čase je velmi jednoduché. Obvykle se k základní větě přidává otázková partikule "không" na konec věty. Například:

  • Tôi ăn cơm. (Já jím rýži.) → Tôi ăn cơm không? (Jím rýži, že ano?)

Pro otázky, které vyžadují odpověď jinou než ano/ne, se používají otázky s otázkovými zájmeny, jako jsou "ai" (kdo), "gì" (co), "đâu" (kde) atd.

Vytváření záporu v přítomném čase[edit | edit source]

Zápor se v vietnamštině tvoří přidáním partikule "không" před sloveso. Například:

  • Tôi ăn. (Já jím.) → Tôi không ăn. (Já nejím.)

Další příklady záporu:

  • Bạn học.Bạn không học. (Ty se neudíš.)
  • Họ nói chuyện.Họ không nói chuyện. (Oni nemluví.)

Cvičení[edit | edit source]

Abychom si upevnili naše znalosti, připravili jsme pro vás 10 cvičení, která vám pomohou procvičit přítomný čas sloves.

Cvičení 1: Přeložte do vietnamštiny[edit | edit source]

1. Já čtu knihu.

2. Ty vaříš.

3. Oni hrají fotbal.

Cvičení 2: Vytvořte zápornou větu[edit | edit source]

1. Já jím. (Záporná forma)

2. Ty se učíš. (Záporná forma)

3. On běží. (Záporná forma)

Cvičení 3: Vytvořte otázku[edit | edit source]

1. Já piji čaj. (Otázková forma)

2. Ona čte noviny. (Otázková forma)

3. My jdeme do školy. (Otázková forma)

Cvičení 4: Doplňte sloveso[edit | edit source]

Doplňte vhodné sloveso do vět.

1. Tôi _________ (hrát) thể thao.

2. Họ _________ (číst) sách.

3. Chị ấy _________ (spát).

Cvičení 5: Přiřaďte překlady[edit | edit source]

Přiřaďte vietnamské věty k jejich českým překladům:

1. Tôi ăn.

2. Bạn cười.

3. Họ ngủ.

Cvičení 6: Převeďte věty do přítomného času[edit | edit source]

Převeďte následující věty do přítomného času.

1. Já jsem jedl.

2. Ty jsi běžel.

3. Oni hráli.

Cvičení 7: Převeďte otázky do záporné formy[edit | edit source]

1. Chị ấy học không?

2. Tôi làm việc không?

3. Họ đi không?

Cvičení 8: Vytvořte otázky s otázkovými zájmeny[edit | edit source]

1. (Kdo) _________ (hrát) fotbal?

2. (Co) _________ (učit) se?

3. (Kde) _________ (být) ?

Cvičení 9: Vytvořte věty se slovesy[edit | edit source]

Použijte sloveso "mít" (có) k vytvoření vět.

1. Já _________ (mít) knihu.

2. Ty _________ (mít) hračku.

3. Oni _________ (mít) stůl.

Cvičení 10: Doplňte správné sloveso[edit | edit source]

Doplňte sloveso do následujících vět:

1. Tôi _________ (vidět) bạn.

2. Chị ấy _________ (slyšet) nhạc.

3. Họ _________ (cítit) mát.

Řešení cvičení[edit | edit source]

Nyní si projdeme řešení cvičení, abychom si ověřili naše odpovědi.

Řešení cvičení 1[edit | edit source]

1. Tôi đọc sách.

2. Bạn nấu ăn.

3. Họ chơi bóng đá.

Řešení cvičení 2[edit | edit source]

1. Tôi không ăn.

2. Bạn không học.

3. Anh ấy không chạy.

Řešení cvičení 3[edit | edit source]

1. Tôi có uống trà không?

2. Chị ấy có đọc báo không?

3. Chúng tôi có đi học không?

Řešení cvičení 4[edit | edit source]

1. Tôi chơi thể thao.

2. Họ đọc sách.

3. Chị ấy ngủ.

Řešení cvičení 5[edit | edit source]

1. I eat.

2. You smile.

3. They sleep.

Řešení cvičení 6[edit | edit source]

1. Tôi đã ăn. → Tôi ăn.

2. Bạn đã chạy. → Bạn chạy.

3. Họ đã chơi. → Họ chơi.

Řešení cvičení 7[edit | edit source]

1. Chị ấy không học.

2. Tôi không làm việc.

3. Họ không đi.

Řešení cvičení 8[edit | edit source]

1. Ai chơi bóng đá?

2. Gì học?

3. Đâu?

Řešení cvičení 9[edit | edit source]

1. Tôi có cuốn sách.

2. Bạn có đồ chơi.

3. Họ có cái bàn.

Řešení cvičení 10[edit | edit source]

1. Tôi thấy bạn.

2. Chị ấy nghe nhạc.

3. Họ cảm thấy mát.


Další lekce[edit | edit source]