Difference between revisions of "Language/Vietnamese/Grammar/Present-Tense-Verbs/cs"

From Polyglot Club WIKI
Jump to navigation Jump to search
m (Quick edit)
 
m (Quick edit)
 
(One intermediate revision by the same user not shown)
Line 1: Line 1:


{{Vietnamese-Page-Top}}
{{Vietnamese-Page-Top}}
<div class="pg_page_title"><span lang>[[Language/Vietnamese/cs|Vietnamština]] </span> → <span cat>[[Language/Vietnamese/Grammar/cs|Gramatika]]</span> → <span level>[[Language/Vietnamese/Grammar/0-to-A1-Course/cs|0 do A1 kurzu]]</span> → <span title>Přítomný čas sloves</span></div>
== Úvod ==
Přítomný čas sloves je jedním z nejdůležitějších aspektů vietnamského jazyka. Je to základní kámen, na kterém budujeme naše dovednosti v komunikaci. V této lekci se zaměříme na to, jak správně používat přítomný čas sloves a jak jej aplikovat v každodenní konverzaci. Porozumění přítomnému času je klíčové pro vytváření jednoduchých vět a pro úspěšnou interakci s mluvčími vietnamštiny.


<div class="pg_page_title"><span lang>Vietnamština</span> → <span cat>Gramatika</span> → <span level>[[Language/Vietnamese/Grammar/0-to-A1-Course/cs|0 do A1 Kurzu]]</span> → <span title>Přítomný čas sloves</span></div>
Naším cílem je poskytnout vám jasné a srozumitelné informace, které vám pomohou rozvíjet vaše jazykové dovednosti. Tato lekce bude strukturována takto:


__TOC__
__TOC__


== Úvod ==
=== Co je přítomný čas? ===
 
Přítomný čas sloves v vietnamštině je čas, který používáme k vyjádření akcí, které se dějí právě teď, nebo k označení obvyklých činností. V porovnání s jinými jazyky, jako je čeština nebo angličtina, je jeho použití v vietnamštině velmi přímočaré. Většina sloves zůstává v základní formě bez nutnosti časování podle osoby.
 
=== Základní pravidla přítomného času ===
 
* Sloveso v přítomném čase se většinou používá v neinfinitivní formě.
 
* K vytváření vět v přítomném čase se obvykle používá výchozí forma slovesa.


V této lekci se budeme učit o přítomném čase vietnamských sloves. Přítomný čas se používá k popisu činností, které se dějí v současnosti nebo jsou pravdivé v obecnosti.  
* Pro otázky a zápor se používají specifické partikule.


== Základní pravidla ==
== Příklady přítomného času sloves ==


Vietnamské sloveso v přítomném čase se obvykle skládá ze dvou částí: kořene slovesa a koncovky. Koncovka slovesa se mění podle osoby, která sloveso vykonává. Následující tabulka ukazuje, jak se mění koncovky sloves v přítomném čase:
Nyní se podívejme na konkrétní příklady přítomného času sloves. V následující tabulce najdete 20 příkladů sloves v přítomném čase:


{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
! Osoba !! Koncovka
 
! Vietnamese !! Pronunciation !! Czech
 
|-
 
| Tôi ăn. || /toj ʔan/ || Já jím.
 
|-
 
| Bạn học. || /ɓan hɔk/ || Ty se učíš.
 
|-
 
| Anh ấy chơi. || /aɲ ʔəi tʃɤi/ || On hraje.
 
|-
 
| Chị ấy đọc sách. || /tʃi ʔəi dɔk sak/ || Ona čte knihu.
 
|-
 
| Chúng tôi làm việc. || /tʃuŋ toj lam viek/ || My pracujeme.
 
|-
 
| Các bạn đi. || /kak ɓan di/ || Vy jdete.
 
|-
|-
| Já || -ô
 
| Họ nói chuyện. || /hɔ ɲɔi tɕʊəŋ/ || Oni mluví.
 
|-
 
| Tôi uống trà. || /toj uɤŋ tɕaː/ || Já piji čaj.
 
|-
|-
| Ty || -s
 
| Bạn xem phim. || /ɓan sɛm fiːm/ || Ty se díváš na film.
 
|-
|-
| On/ona/ono || -
 
| Anh ấy chạy. || /aɲ ʔəi tʃaj/ || On běží.
 
|-
|-
| My || -chúng ta
 
| Chị ấy nấu ăn. || /tʃi ʔəi nɨw ʔan/ || Ona vaří.
 
|-
|-
| Vy || -các bạn
 
| Chúng tôi ngủ. || /tʃuŋ toj ɲu/ || My spíme.
 
|-
|-
| Oni/ony/ona || -họ
|}


Poznámka: Některá slovesa mají odlišná pravidla pro tvorbu koncovek. Tyto slovesa se však vyskytují mnohem méně často než slovesa s běžnými koncovkami, které jsou uvedeny v tabulce výše.  
| Các bạn hát. || /kak ɓan hat/ || Vy zpíváte.


Například:
|-


* Sloveso "đi" (jít) má koncovku "-i" pro osoby "já" a "ty".  
| Họ làm bếp. || /hɔ lam bɛp/ || Oni vaří.
* Sloveso "là" (být) má stejnou formu pro všechny osoby.  


== Příklady ==
|-


Následující tabulka ukazuje několik příkladů sloves v přítomném čase:
| Tôi viết thư. || /toj viət hɨ/ || Já píšu dopis.


{| class="wikitable"
! Vietnamese !! Výslovnost !! Český překlad
|-
|-
| Tôi ăn || tɔj ʌn || Já jím
 
| Bạn cười. || /ɓan kɨəi/ || Ty se směješ.
 
|-
|-
| Bạn nói || bə̌n nɔ́j || Ty mluvíš
 
| Anh ấy vẽ. || /aɲ ʔəi vɛ/ || On maluje.
 
|-
|-
| Anh ấy đọc sách || ʔaŋ ʔaj ɗók sák || On čte knihu
 
| Chị ấy mua sắm. || /tʃi ʔəi muə sɐm/ || Ona nakupuje.
 
|-
|-
| Chúng ta học tiếng Việt || tʃuŋ tâ hɔk tʰiə̌ŋ việt || My se učíme vietnamštinu
 
| Chúng tôi chơi thể thao. || /tʃuŋ toj tʃɤi teː tʰao/ || My hrajeme sport.
 
|-
|-
| Các bạn chơi bóng đá || kák bạn tʃɔ̛i bóŋ ɗá || Vy hrajete fotbal
 
| Các bạn nghe nhạc. || /kak ɓan ɲɛ ɲjak/ || Vy posloucháte hudbu.
 
|-
|-
| Họ tập thể dục || hɔ̌ tâp tʰê dụk || Oni cvičí
 
| Họ dạy học. || /hɔ jaɪ hɔk/ || Oni učí.
 
|}
|}


== Použití "đang" ==
=== Vytváření otázek v přítomném čase ===
 
Vytváření otázek v přítomném čase je velmi jednoduché. Obvykle se k základní větě přidává otázková partikule "không" na konec věty. Například:
 
* '''Tôi ăn cơm.''' (Já jím rýži.) → '''Tôi ăn cơm không?''' (Jím rýži, že ano?)
 
Pro otázky, které vyžadují odpověď jinou než ano/ne, se používají otázky s otázkovými zájmeny, jako jsou "ai" (kdo), "gì" (co), "đâu" (kde) atd.
 
=== Vytváření záporu v přítomném čase ===
 
Zápor se v vietnamštině tvoří přidáním partikule "không" před sloveso. Například:
 
* '''Tôi ăn.''' (Já jím.) → '''Tôi không ăn.''' (Já nejím.)
 
Další příklady záporu:
 
* '''Bạn học.''' → '''Bạn không học.''' (Ty se neudíš.)
 
* '''Họ nói chuyện.''' → '''Họ không nói chuyện.''' (Oni nemluví.)
 
== Cvičení ==
 
Abychom si upevnili naše znalosti, připravili jsme pro vás 10 cvičení, která vám pomohou procvičit přítomný čas sloves.
 
=== Cvičení 1: Přeložte do vietnamštiny ===
 
1. Já čtu knihu.
 
2. Ty vaříš.
 
3. Oni hrají fotbal.
 
=== Cvičení 2: Vytvořte zápornou větu ===
 
1. Já jím. (Záporná forma)


Vietnamci obvykle používají slovo "đang" k označení činnosti, která se děje v současné době. Slovo "đang" se umisťuje před kořen slovesa a po koncovce slovesa. Například:
2. Ty se učíš. (Záporná forma)


* Tôi đang ăn (jím)
3. On běží. (Záporná forma)
* Bạn đang nói (mluvíš)
* Anh ấy đang đọc sách (čte knihu)
* Chúng ta đang học tiếng Việt (učíme se vietnamštinu)
* Các bạn đang chơi bóng đá (hraješ fotbal)
* Họ đang tập thể dục (cvičí)


== Závěr ==
=== Cvičení 3: Vytvořte otázku ===


V této lekci jsme se naučili základní pravidla pro tvorbu sloves v přítomném čase v vietnamštině a také jsme se dozvěděli o použití slova "đang". Pokud budete cvičit, můžete se naučit používat přítomný čas jako rodilý mluvčí.  
1. Já piji čaj. (Otázková forma)
 
2. Ona čte noviny. (Otázková forma)
 
3. My jdeme do školy. (Otázková forma)
 
=== Cvičení 4: Doplňte sloveso ===
 
Doplňte vhodné sloveso do vět.
 
1. Tôi _________ (hrát) thể thao.
 
2. Họ _________ (číst) sách.
 
3. Chị ấy _________ (spát).
 
=== Cvičení 5: Přiřaďte překlady ===
 
Přiřaďte vietnamské věty k jejich českým překladům:
 
1. Tôi ăn.
 
2. Bạn cười.
 
3. Họ ngủ.
 
=== Cvičení 6: Převeďte věty do přítomného času ===
 
Převeďte následující věty do přítomného času.
 
1. Já jsem jedl.
 
2. Ty jsi běžel.
 
3. Oni hráli.
 
=== Cvičení 7: Převeďte otázky do záporné formy ===
 
1. Chị ấy học không?
 
2. Tôi làm việc không?
 
3. Họ đi không?
 
=== Cvičení 8: Vytvořte otázky s otázkovými zájmeny ===
 
1. (Kdo) _________ (hrát) fotbal?
 
2. (Co) _________ (učit) se?
 
3. (Kde) _________ (být) ?
 
=== Cvičení 9: Vytvořte věty se slovesy ===
 
Použijte sloveso "mít" (có) k vytvoření vět.
 
1. Já _________ (mít) knihu.
 
2. Ty _________ (mít) hračku.
 
3. Oni _________ (mít) stůl.
 
=== Cvičení 10: Doplňte správné sloveso ===
 
Doplňte sloveso do následujících vět:
 
1. Tôi _________ (vidět) bạn.
 
2. Chị ấy _________ (slyšet) nhạc.
 
3. Họ _________ (cítit) mát.
 
== Řešení cvičení ==
 
Nyní si projdeme řešení cvičení, abychom si ověřili naše odpovědi.
 
=== Řešení cvičení 1 ===
 
1. Tôi đọc sách.
 
2. Bạn nấu ăn.
 
3. Họ chơi bóng đá.
 
=== Řešení cvičení 2 ===
 
1. Tôi không ăn.
 
2. Bạn không học.
 
3. Anh ấy không chạy.
 
=== Řešení cvičení 3 ===
 
1. Tôi có uống trà không?
 
2. Chị ấy có đọc báo không?
 
3. Chúng tôi có đi học không?
 
=== Řešení cvičení 4 ===
 
1. Tôi chơi thể thao.
 
2. Họ đọc sách.
 
3. Chị ấy ngủ.
 
=== Řešení cvičení 5 ===
 
1. I eat.
 
2. You smile.
 
3. They sleep.
 
=== Řešení cvičení 6 ===
 
1. Tôi đã ăn. → Tôi ăn.
 
2. Bạn đã chạy. → Bạn chạy.
 
3. Họ đã chơi. → Họ chơi.
 
=== Řešení cvičení 7 ===
 
1. Chị ấy không học.
 
2. Tôi không làm việc.
 
3. Họ không đi.
 
=== Řešení cvičení 8 ===
 
1. Ai chơi bóng đá?
 
2. Gì học?
 
3. Đâu?
 
=== Řešení cvičení 9 ===
 
1. Tôi có cuốn sách.
 
2. Bạn có đồ chơi.
 
3. Họ có cái bàn.
 
=== Řešení cvičení 10 ===
 
1. Tôi thấy bạn.
 
2. Chị ấy nghe nhạc.
 
3. Họ cảm thấy mát.


{{#seo:
{{#seo:
|title=Vietnamština gramatika 0 do A1 kurzu přítomný čas sloves
 
|keywords=vietnamština, gramatika, 0 do A1 kurzu, přítomný čas sloves
|title=Přítomný čas sloves v vietnamštině
|description=V této lekci se budeme učit o přítomném čase vietnamských sloves. Přítomný čas se používá k popisu činností, které se dějí v současnosti nebo jsou pravdivé v obecnosti.
 
|keywords=přítomný čas, vietnamština, sloveso, gramatika, učení, cvičení
 
|description=V této lekci se naučíte, jak používat přítomný čas sloves v vietnamštině, včetně příkladů a cvičení pro praktické procvičení.
 
}}
}}


{{Vietnamese-0-to-A1-Course-TOC-cs}}
{{Template:Vietnamese-0-to-A1-Course-TOC-cs}}


[[Category:Course]]
[[Category:Course]]
Line 84: Line 333:
[[Category:0-to-A1-Course]]
[[Category:0-to-A1-Course]]
[[Category:Vietnamese-0-to-A1-Course]]
[[Category:Vietnamese-0-to-A1-Course]]
<span gpt></span> <span model=gpt-3.5-turbo></span> <span temperature=0.7></span>
<span openai_correct_model></span> <span gpt></span> <span model=gpt-4o-mini></span> <span temperature=0.7></span>
 
 


==Další lekce==
* [[Language/Vietnamese/Grammar/Possessive-Pronouns/cs|Kurz 0 až A1 → Gramatika → Vlastnictví zájmen]]
* [[Language/Vietnamese/Grammar/Past-Tense-Verbs/cs|Kurz 0 do A1 → Gramatika → Předminulý čas sloves]]
* [[Language/Vietnamese/Grammar/Adverbs/cs|Kurz 0 do A1 → Gramatika → Příslovce]]
* [[Language/Vietnamese/Grammar/Modal-Verbs/cs|Kurz 0 až A1 → Gramatika → Modální slovesa]]
* [[Language/Vietnamese/Grammar/Pronouns-and-Personal-Pronouns/cs|Kurz 0 až A1 → Gramatika → Zájmena a Osobní zájmena]]
* [[Language/Vietnamese/Grammar/0-to-A1-Course/cs|0 to A1 Course]]
* [[Language/Vietnamese/Grammar/Adjectives/cs|Kurz 0 - A1 → Gramatika → Přídavná jména]]
* [[Language/Vietnamese/Grammar/Future-Tense-Verbs/cs|Kurzy 0 až A1 → Gramatika → Budoucí čas sloves]]
* [[Language/Vietnamese/Grammar/Nouns-and-Gender/cs|Kurz 0 až A1 → Gramatika → Podstatná jména a rod]]


{{Vietnamese-Page-Bottom}}
{{Vietnamese-Page-Bottom}}

Latest revision as of 22:15, 12 August 2024


Vietnamese-Language-PolyglotClub.png
Vietnamština → Gramatika → 0 do A1 kurzu → Přítomný čas sloves

Úvod[edit | edit source]

Přítomný čas sloves je jedním z nejdůležitějších aspektů vietnamského jazyka. Je to základní kámen, na kterém budujeme naše dovednosti v komunikaci. V této lekci se zaměříme na to, jak správně používat přítomný čas sloves a jak jej aplikovat v každodenní konverzaci. Porozumění přítomnému času je klíčové pro vytváření jednoduchých vět a pro úspěšnou interakci s mluvčími vietnamštiny.

Naším cílem je poskytnout vám jasné a srozumitelné informace, které vám pomohou rozvíjet vaše jazykové dovednosti. Tato lekce bude strukturována takto:

Co je přítomný čas?[edit | edit source]

Přítomný čas sloves v vietnamštině je čas, který používáme k vyjádření akcí, které se dějí právě teď, nebo k označení obvyklých činností. V porovnání s jinými jazyky, jako je čeština nebo angličtina, je jeho použití v vietnamštině velmi přímočaré. Většina sloves zůstává v základní formě bez nutnosti časování podle osoby.

Základní pravidla přítomného času[edit | edit source]

  • Sloveso v přítomném čase se většinou používá v neinfinitivní formě.
  • K vytváření vět v přítomném čase se obvykle používá výchozí forma slovesa.
  • Pro otázky a zápor se používají specifické partikule.

Příklady přítomného času sloves[edit | edit source]

Nyní se podívejme na konkrétní příklady přítomného času sloves. V následující tabulce najdete 20 příkladů sloves v přítomném čase:

Vietnamese Pronunciation Czech
Tôi ăn. /toj ʔan/ Já jím.
Bạn học. /ɓan hɔk/ Ty se učíš.
Anh ấy chơi. /aɲ ʔəi tʃɤi/ On hraje.
Chị ấy đọc sách. /tʃi ʔəi dɔk sak/ Ona čte knihu.
Chúng tôi làm việc. /tʃuŋ toj lam viek/ My pracujeme.
Các bạn đi. /kak ɓan di/ Vy jdete.
Họ nói chuyện. /hɔ ɲɔi tɕʊəŋ/ Oni mluví.
Tôi uống trà. /toj uɤŋ tɕaː/ Já piji čaj.
Bạn xem phim. /ɓan sɛm fiːm/ Ty se díváš na film.
Anh ấy chạy. /aɲ ʔəi tʃaj/ On běží.
Chị ấy nấu ăn. /tʃi ʔəi nɨw ʔan/ Ona vaří.
Chúng tôi ngủ. /tʃuŋ toj ɲu/ My spíme.
Các bạn hát. /kak ɓan hat/ Vy zpíváte.
Họ làm bếp. /hɔ lam bɛp/ Oni vaří.
Tôi viết thư. /toj viət hɨ/ Já píšu dopis.
Bạn cười. /ɓan kɨəi/ Ty se směješ.
Anh ấy vẽ. /aɲ ʔəi vɛ/ On maluje.
Chị ấy mua sắm. /tʃi ʔəi muə sɐm/ Ona nakupuje.
Chúng tôi chơi thể thao. /tʃuŋ toj tʃɤi teː tʰao/ My hrajeme sport.
Các bạn nghe nhạc. /kak ɓan ɲɛ ɲjak/ Vy posloucháte hudbu.
Họ dạy học. /hɔ jaɪ hɔk/ Oni učí.

Vytváření otázek v přítomném čase[edit | edit source]

Vytváření otázek v přítomném čase je velmi jednoduché. Obvykle se k základní větě přidává otázková partikule "không" na konec věty. Například:

  • Tôi ăn cơm. (Já jím rýži.) → Tôi ăn cơm không? (Jím rýži, že ano?)

Pro otázky, které vyžadují odpověď jinou než ano/ne, se používají otázky s otázkovými zájmeny, jako jsou "ai" (kdo), "gì" (co), "đâu" (kde) atd.

Vytváření záporu v přítomném čase[edit | edit source]

Zápor se v vietnamštině tvoří přidáním partikule "không" před sloveso. Například:

  • Tôi ăn. (Já jím.) → Tôi không ăn. (Já nejím.)

Další příklady záporu:

  • Bạn học. → Bạn không học. (Ty se neudíš.)
  • Họ nói chuyện. → Họ không nói chuyện. (Oni nemluví.)

Cvičení[edit | edit source]

Abychom si upevnili naše znalosti, připravili jsme pro vás 10 cvičení, která vám pomohou procvičit přítomný čas sloves.

Cvičení 1: Přeložte do vietnamštiny[edit | edit source]

1. Já čtu knihu.

2. Ty vaříš.

3. Oni hrají fotbal.

Cvičení 2: Vytvořte zápornou větu[edit | edit source]

1. Já jím. (Záporná forma)

2. Ty se učíš. (Záporná forma)

3. On běží. (Záporná forma)

Cvičení 3: Vytvořte otázku[edit | edit source]

1. Já piji čaj. (Otázková forma)

2. Ona čte noviny. (Otázková forma)

3. My jdeme do školy. (Otázková forma)

Cvičení 4: Doplňte sloveso[edit | edit source]

Doplňte vhodné sloveso do vět.

1. Tôi _________ (hrát) thể thao.

2. Họ _________ (číst) sách.

3. Chị ấy _________ (spát).

Cvičení 5: Přiřaďte překlady[edit | edit source]

Přiřaďte vietnamské věty k jejich českým překladům:

1. Tôi ăn.

2. Bạn cười.

3. Họ ngủ.

Cvičení 6: Převeďte věty do přítomného času[edit | edit source]

Převeďte následující věty do přítomného času.

1. Já jsem jedl.

2. Ty jsi běžel.

3. Oni hráli.

Cvičení 7: Převeďte otázky do záporné formy[edit | edit source]

1. Chị ấy học không?

2. Tôi làm việc không?

3. Họ đi không?

Cvičení 8: Vytvořte otázky s otázkovými zájmeny[edit | edit source]

1. (Kdo) _________ (hrát) fotbal?

2. (Co) _________ (učit) se?

3. (Kde) _________ (být) ?

Cvičení 9: Vytvořte věty se slovesy[edit | edit source]

Použijte sloveso "mít" (có) k vytvoření vět.

1. Já _________ (mít) knihu.

2. Ty _________ (mít) hračku.

3. Oni _________ (mít) stůl.

Cvičení 10: Doplňte správné sloveso[edit | edit source]

Doplňte sloveso do následujících vět:

1. Tôi _________ (vidět) bạn.

2. Chị ấy _________ (slyšet) nhạc.

3. Họ _________ (cítit) mát.

Řešení cvičení[edit | edit source]

Nyní si projdeme řešení cvičení, abychom si ověřili naše odpovědi.

Řešení cvičení 1[edit | edit source]

1. Tôi đọc sách.

2. Bạn nấu ăn.

3. Họ chơi bóng đá.

Řešení cvičení 2[edit | edit source]

1. Tôi không ăn.

2. Bạn không học.

3. Anh ấy không chạy.

Řešení cvičení 3[edit | edit source]

1. Tôi có uống trà không?

2. Chị ấy có đọc báo không?

3. Chúng tôi có đi học không?

Řešení cvičení 4[edit | edit source]

1. Tôi chơi thể thao.

2. Họ đọc sách.

3. Chị ấy ngủ.

Řešení cvičení 5[edit | edit source]

1. I eat.

2. You smile.

3. They sleep.

Řešení cvičení 6[edit | edit source]

1. Tôi đã ăn. → Tôi ăn.

2. Bạn đã chạy. → Bạn chạy.

3. Họ đã chơi. → Họ chơi.

Řešení cvičení 7[edit | edit source]

1. Chị ấy không học.

2. Tôi không làm việc.

3. Họ không đi.

Řešení cvičení 8[edit | edit source]

1. Ai chơi bóng đá?

2. Gì học?

3. Đâu?

Řešení cvičení 9[edit | edit source]

1. Tôi có cuốn sách.

2. Bạn có đồ chơi.

3. Họ có cái bàn.

Řešení cvičení 10[edit | edit source]

1. Tôi thấy bạn.

2. Chị ấy nghe nhạc.

3. Họ cảm thấy mát.

Obsah - Vietnamština - kurs 0 až A1[edit source]


Pozdravy a představení


Základy vietnamské kultury


Čísla a počítání


Podstatná jména a zájmena


Rodina a vztahy


Svátky a oslavy


Slovesa a časování sloves


Jídlo a pití


Umění a zábava


Přídavná jména a příslovce


Doprava


Tradiční oblečení


Další lekce[edit | edit source]


Retrieved from "https://polyglotclub.com/wiki/index.php?title=Language/Vietnamese/Grammar/Present-Tense-Verbs/cs&oldid=309899"